Rubrika Úpičtí starostové a jejich starosti celé články    |    rychlý výpis

1   2  3

Období druhé poloviny roku 1945 přineslo bouřlivé události. Z Revolučního národního výboru se 8. listopadu stal Místní národní výbor, jehož předsedou zůstal Jaroslav Metelka. Právním podkladem k zakládání MNV byl dekret prezidenta Eduarda Beneše ze 4. prosince 1944. Byla zrušena Národní garda a místo ní vznikl Sbor národní bezpečnosti SNB.
Bylo dostavěno úpické divadlo a po zimě se začalo s rekonstrukcí náměstí. K prvnímu výročí osvobození Československa byl odhalen pomník prezidenta T. G. Masaryka. A změna nastala i v předsednictví města. 12. května nastoupil do čela města Dr. Josef Haken, který byl vzápětí vystřídán Viktorem Fettersem. Ten vedl město až do politického převratu v únoru 1948.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Václav Kriegel, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

Květnová revoluce v roce 1945 přinesla spoustu nového i do Úpice. Ta v té době neměla ani správní orgán, ani starostu. Začátkem roku sílila činnost odbojových skupin, která vyvrcholila 8. května, když poslední německé auto opustilo Úpici a Češi obsadili budovu městského úřadu.
9. května 1945 byl ustaven Revoluční národní výbor a jeho předsedou byl zvolen učitel Jaroslav Metelka. Byla vytvořena jednotka národní gardy, která sídlila v sychrovském chudobinci a 11. května byla na náměstí postaven katafalk a byl vypraven pohřeb sedmi padlým - obětem květnové revoluce v Úpici.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Václav Kriegel, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

V listopadu 1942 byl do Úpice dosazen vládní komisař Hans Richter, který město vedl až do konce války. Prvním rozhodnutím komisaře bylo vystěhování středně zámožných Židů z města. Na 30 lidí s dětmi, kteří žili v Schulzově vile čp. 357, bylo odvezeno do Terezína a dalších koncentračních táborů.
Budova školy na Lánech nejdříve sloužila německým dětem a následně fungovala jako kasárna essesmanské školy. Na Dlouhých záhonech byla vybudována střelnice. A ještě v roce 1943 se začalo s přestavbou Úpického náměstí. Meteorologická stanice byla přestěhována do parku u divadla a Mariánský sloup k apsidě kostela.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Josef Červený, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

Život v Úpici byl silně ovlivňován událostmi, které hýbaly republikou. 16. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Böhmen und Mähren a okamžitě byly zaváděny německé pořádky. Začalo se jezdit po pravé straně silnice, do Úpice byli nasazeni němečtí úředníci a bylo rozpuštěno zastupitelstvo a zrušen úřad starosty.
Majitelé velkých textilních podniků a továren v Úpici včas uprchli do Ameriky a jejich majetek převzali do správy Němci. V germánském stylu bylo postaveno osm rodinných domků na Lánech a na Sychrově, byl přistavěn sychrovský chudobinec, ale také zrušeno gymnázium.
V roce 1941 se i v Úpici začalo s mohutným zatýkáním. Gestapo zatklo na 60 úpických občanů. Někteří putovali do Terezína a spousta z nich se už do Úpice nikdy nevrátila.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Josef Červený, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

Ani v roce 1935 se nic nezměnilo. Město bylo stále pod správou vládního komisaře. V Německu stoupala hrozba rozvíjejícího se fašismu, a proto byla v Úpici zřízena národní garda, která měla v případě mobilizace převzít bezpečnostní službu.
Ve volbách v roce 1936 bylo konečně zvoleno zastupitelstvo a starostou města se stal Bohumil Vykus. Doba byla mimořádně vypjatá, Jestřebí hory se změnily v opevněnou linii bunkrů a v roce 1938 byla dostavěna i strategická silnice od Náchoda ke Trutnovu.
V noci z neděle na pondělí 10. října 1938 dorazila německá armáda do Úpice, ale musela se stáhnout za demarkační čáru na rozhraní Úpice a Radče a do Suchovršic. Úpice byla totiž hraničním městem a Radči už bylo Německo.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Jiří Říha, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

V květnu 1931 byl starostou zvolen Jan Chvála. Nezaměstnanost se čím dál tím víc zvyšovala, ale město se snažilo dát lidem alespoň práci náhradní. Začala se proto budovat kanalizace v Betlémě a u školy na Blahovce, ale také na svou dobu moderní čistička odpadních vod na Závodí. Starosta Chvála, ale v roce 1933 z funkce starosty odstoupil.
Od toho roku pak byla Úpice bez starosty. Jen na tři týdny do funkce nastoupil J. Tomáš. V roce 1934 se situace stala tak neúnosnou, že bylo městské zastupitelstvo rozpuštěno a do čela obce byl dosazen vládní komisař Josef Novotný.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Jiří Říha, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

První obecní volby v nové samostatné Československé republice se konaly 16. června 1919. Starostou byl tehdy zvolen Josef Švec, rodák z Kostelce nad Orlicí, který v té době bydlel v Úpici již 25 let.
Obyvatelé města v té době ještě stále pociťovali důsledky 1. světové války, ale starosta Švec se jim snažil všemocně pomáhat. Za jeho starosrování byly postaveny domy pro obecní a soudní úřad Pod Městem. Postavena byla také budova současné polikliniky nebo tkalcovna Václava Macha na Veselce. Úpice v té době měla už 7 149 obyvatel.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Jiří Říha, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

V říjnu roku 1907 se stal starostou bývalý ředitel dívčí školy Václav Pitaš. Za dob jeho úřadování byly v Úpici postaveny tři nové mosty - F. L. Riegra, Svatopluka Čecha a Palackého. Rozkvět Úpice pokračoval i v oblasti tkalcovství. Novou továrnu postavil Ferdinand Mroženský a sídlo tu měla i tkalcovna Antonína Hellera, která měla provozovnu v Suchovršicích. Václav Pitaš byl ale starostou i v době ne zrovna nejveselejší - v době 1. světové války. Poslední úřední smlouvu, kterou podepsal jako starosta, byla smlouva s elektrárnou Poříčí o dodávkách elektřiny pro město Úpice.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Jiří Říha, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

Po úmrtí starosty Dr. Teuchmanna přistoupilo obecní zastupitelstvo dne 29. dubna 1890 k volbě starosty nového. Stal se jím další úpický rodák - Emanuel Červený, který už od roku 1882 působil v obecní radě. Byl také pokladníkem Občanské záložny. Otázky řízení města dobře znal a proto mohl dál pokračovat rychlý rozkvět Úpice. Za dob jeho starostování v Úpici přibylo hned několik továren, byly postaveny další dělnické domy, začalo se se stavbou regulace řeky Úpy a mnoho dalšího.

redaktor: Antonín Kubíček, Monika Voleská
kamera: Josef Provazník, Jiří Říha, Jiří Středa
střih: Monika Voleská

Televize JS © 2011

Video JS - Jiří Středa

Pod Městem 625, 542 32 Úpice
tel./fax: 499 781 404
mobil: 603 805 292

Televize JS

Pod Městem 625, 542 32 Úpice
tel./fax: 499 781 404
mobil: 603 805 292

PRODUKCE

mob.: 606 676 557
produkce@televize-js.cz

Jiří Středa

Seifertova 899, 542 32 Úpice
mob. 603 805 292